28. 2. - 3. 3. 2027 | TUNISKO - Kartaginci, Římané a Arabové mezi Evropou a Saharou
Některé země se navštěvují kvůli památkám, jiné kvůli přírodě. Tunisko patří k těm vzácným cílům, kde si můžeme dovolit putovat především po stopách velkých dějin a současně obdivovat jak památky, tak přírodu. Na poměrně malém území se zde setkávají stopy světů Féničanů, Římanů, Arabů i novodobé Evropy. Krajina olivových hájů, slaných jezer a zlatavých pahorků skrývá pozůstatky měst, která kdysi patřila k nejvýznamnějším v tehdy známém světě. Na každém kroku zde zjišťujeme, že severní Afrika nebyla vzdálenou periferií dějin, ale jedním z jejich ohnisek.

Termín: 28. 2. - 3. 3. 2027
První velkou kapitolu dějin dnešního Tuniska představuje Kartágo. Když zde v 9. století př. n. l. féničtí osadníci založili obchodní stanici, sotva mohli tušit, že z ní vyroste město, jehož jméno bude po staletí vyslovováno s obdivem i obavami. Kartágo ovládlo obchodní cesty západního Středomoří a vytvořilo námořní říši, jejíž vliv sahal od severní Afriky přes Sicílii až k břehům Hispánie. Dodnes je známé jméno Hannibala Barky, válečníka, který přenesl válku do samotného srdce římského světa a odvážným přechodem Alp se zařadil mezi legendární vojevůdce světových dějin.
Když římské zbraně roku 146 př. n. l. na čas vymazaly Kartágo z povrchu země, neznamenalo to konec významu této země. Na troskách poraženého města posléze vyrostlo nové Kartágo, metropole provincie Africa Proconsularis, a celý kraj se proměnil v jednu z nejbohatších oblastí říše. Odtud se do Říma dováželo obilí, olivový olej i další plody země, které pomáhaly živit hlavní město impéria. Současně zde vznikala města, jejichž monumentální architektura měla být důstojným obrazem římské moci a civilizace.
Tunisko dodnes uchovává jedny z nejkrásnějších památek někdejšího římského světa. Vyniká mezi nimi především amfiteátr v El Džemu, mohutná stavba, která svou velikostí překonává většinu podobných budov. Působivé jsou také Dougga, Maktar či Thuburbo Majus, v nichž se mezi sloupořadími, fóry a chrámy dochovala atmosféra antických měst lépe než na mnoha známějších lokalitách jižní Evropy.
Velkolepost římské Afriky připomíná také Národní muzeum Bardo v Tunisu, jedna z nejvýznamnějších archeologických institucí celého Středomoří. Jeho proslulost spočívá především v mimořádné sbírce římských mozaik, která patří k nejbohatším na světě. Tyto kamenné obrazy překvapují nejen technickou dokonalostí, ale i živostí svého vyprávění. Zachycují bohy a hrdiny antických mýtů i okamžiky každodenního života. Právě zde nejlépe pochopíme, že římská Afrika nebyla vzdálenou provincií, nýbrž plnohodnotnou součástí klasické středomořské civilizace.
Význam Tuniska však s antikou neskončil. Zdejší města patřila k centrům raného křesťanství a severoafrické prostředí formovalo některé z největších myslitelů pozdní antiky. Po arabské invazi v 7. století se země stala součástí islámského světa, aniž by ztratila své spojení s Evropou. Blízkost Sicílie a Itálie podporovala po staletí obchodní i kulturní kontakty a v novověku se Tunisko stalo jedním z míst, kde se střetávaly a prolínaly evropské a orientální vlivy.
Není proto překvapivé, že tato země přitahovala také umělce. Od 19. století sem přijížděli evropští malíři okouzlení jasem severoafrického světla, antickými ruinami i zvláštní harmonií pobřežních měst. Ve 20. století zde vzniklo pozoruhodné umělecké prostředí, v němž se evropská moderna setkávala s místní tradicí.
Deset dnů cesty bude náležet putování dějinami Tuniska od fénického Kartága přes římskou Afriku a pozdní antiku až po vrcholné období islámské kultury. Kartágo, římská města, arabské mediny i moderní přímořská letoviska vytvářejí jedinečný obraz země, která po více než dva tisíce let patřila k nejvýznamnějším křižovatkám středomořského světa.
Program připravil prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.
PROGRAM ZÁJEZDU:
28. února 2027
V neděli 28. února sraz účastníků ve 04.20 hodin ráno v odletové hale Letiště Václava Havla (spojovací chodba mezi Terminály 1 a 2, pult pro cestovní kanceláře vedle vchodu J), kde bude čekat zástupce cestovní kanceláře. Přílet do Tunisu linkou AF 1184, čas příletu dle letového řádu v 16:10. Transfer do hotelu v Tunisu. Pro zájemce úvodní seznámení s historickým vývojem země a s hlavními tématy zájezdu: punským Kartágem, římskou Afrikou, pozdní antikou a islámským dědictvím severní Afriky.
Současný Tunis bývá často zastíněn slávou nedalekého Kartága, přesto patří k nejstarším trvale osídleným městům Maghrebu. Jeho význam vzrostl zejména po dobytí severní Afriky Araby v 7. století, kdy postupně převzal roli hlavního města regionu. Ve středověku se stal jedním z center západního islámu a po staletí představoval přirozené spojení mezi africkým vnitrozemím, Středomořím a Evropou. Dnešní město spojuje arabské, osmanské i evropské kulturní vrstvy a představuje ideální výchozí bod pro poznávání tuniských dějin.
Nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu Tunisu.
1. března 2027
Kartágo a evropská avantgarda
Snídaně v hotelu v Tunisu, odjezd do Kartága a Sidi Bou Said, návrat zpět do Tunisu.
Kartágo patří k městům, jejichž jméno se stalo označením pro celou civilizaci. Podle tradice bylo založeno roku 814 př. n. l. fénickými osadníky z Tyru pod vedením krále Pygmaliona a jeho sestry Elissy, známější pod jménem Dido. Díky poloze na křižovatce námořních cest se zde během několika staletí vyvinul nejmocnější stát západního Středomoří. Kartaginská říše kontrolovala obchod mezi Afrikou, Evropou a Atlantikem a vytvořila osobitou kulturu, v níž se spojovalo dědictví Levanty s prostředím severní Afriky. Po třech punských válkách bylo město nakonec roku 146 př. n. l. dobyto a zničeno Římany. Jeho význam však nezanikl: na troskách někdejšího největšího protivníka Říma vyrostla vzápětí jedna z největších metropolí římského impéria.
Prohlídku zahájíme na pahorku Byrsa, někdejším správním a náboženském centru fénického města, které jako poslední vzdorovalo římskému útoku. Seznámíme se s urbanistickým vývojem a s archeologickými doklady punského i římského osídlení. Navštívíme pozůstatky obou punských přístavů, které představovaly technicky mimořádně vyspělé základny vojenského a obchodního loďstva. Prohlédneme si Antoninovy lázně, největší lázeňský komplex římské Afriky, a rozsáhlé cisterny La Malga, součást monumentálního vodovodního systému. Program doplní návštěva tophetu (kultovního okrsku) Salammbô, svatyně spojované s kultem bohů Baala Hammóna a Tanit.
Na vysokém útesu nad Tuniským zálivem leží malebné město Sidi Bou Said. Současnou podobu získalo především v osmanském období a díky přísným stavebním regulacím si uchovalo harmonický ráz určovaný bělostnou zástavbou s charakteristickými modrými dveřmi a okny. Jeho urbanismus navazuje na tradice andaluských a maghrebských měst a představuje mimořádně zachovaný příklad středomořské obytné kultury.
Od konce 19. století se Sidi Bou Said stalo významným centrem evropské umělecké komunity. Roku 1914 zde pobývali malíři August Macke a Paul Klee, jejichž tuniská cesta patří k určujícím momentům dějin evropské moderny. Zde vznikly studie, které předznamenaly jejich práci s barvou a světlem.
Nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Tunisu.
2. března 2027
Colonia Aurelia Commoda
Snídaně v hotelu v Tunisu, odjezd přes Thuburbo Maius do Kajruvánu.
Thuburbo Maius vzniklo jako berberské sídlo a po začlenění do římské říše se proměnilo v prosperující municipium. Největšího rozkvětu dosáhlo ve 2. a 3. století, kdy patřilo k síti bohatých měst římské Afriky. Na jeho pozůstatcích lze velmi dobře studovat život provinčního města v období vrcholného císařství.
Lokalita nabízí pozoruhodně zachované fórum, Kapitol, tržiště, lázeňské komplexy i obytné čtvrti. Zaměříme se na urbanistickou organizaci města, reprezentativní funkci veřejných staveb a projevy romanizace místního obyvatelstva. Pozornost bude věnována také hospodářskému zázemí provincie Africa Proconsularis, která patřila k nejbohatším oblastem římské říše.
Nocleh v pětihvězdičkovém hotelu v Kajruvánu.
3. března 2027
Posvátné město islámu
Snídaně v hotelu v Kajruvánu, prohlídka města, odjezd do Maktaru a návrat zpět do Kajruvánu.
Kajruván (Kairouan) představuje pro dějiny islámské civilizace obdobný fenomén, jako Kartágo pro starověk. Město založil roku 670 vojevůdce Uqba ibn Náfi‘ jako vojenský tábor během arabského dobývání severní Afriky. Záhy se z něj vyvinulo náboženské, intelektuální a politické centrum celého Maghrebu. V období Aghlabovců patřil Kajruván k nejvýznamnějším městům islámského světa a stal se jedním z hlavních center šíření islámu západně od Egypta. Početná komunita zdejších obyvatel se uplatnila třeba v marockém Fezu.
Dominantou starého města je Velká mešita Uqby ibn Náfi‘, jedno z vrcholných děl rané islámské architektury. Její dispozice a stavební řešení ovlivnily vývoj mešit v celém západním islámu. Navštívíme rovněž Mešitu Tří bran, Aghlabovské nádrže představující pozoruhodné dílo středověkého vodohospodářství, mauzoleum Sidi Sahbi a historické jádro města, medinu. Zaměříme se zde na urbanismus klasického islámského města i na vztahy mezi náboženskou a světskou architekturou.
Maktar (Mactaris) patří k nejzajímavějším archeologickým lokalitám tuniského vnitrozemí. Jeho dějiny sahají do numidského období, avšak největšího rozkvětu dosáhl za římské vlády. Lokalita je mimořádně cenná díky kombinaci numidských, římských a raně křesťanských památek, které dokumentují kulturní proměny severní Afriky během více než jednoho tisíciletí.
Během prohlídky navštívíme fórum s kurií a Trajánovým obloukem. Zatímco ze starokřesťanské Hildegundiny baziliky (5. století) zůstaly pouze sporé zbytky, blízké Caracallovy lázně náleží k nejlépe zachovaným komplexům svého druhu v severní Africe. Zvláštní pozornost si zaslouží Collegium juvenum, unikátní stavba spojená s organizací městské mládeže a občanskou reprezentací. Gigantický památník bitvy u Zamy vybudovali vděční obyvatelé na památku toho, že Julius Caesar ušetřil jejich město poté, co zde v roce 46 př. n. l. porazil spojence svého protivníka Pompeia, mezi nimi Scipiona Metella, Catona Utického a numidského krále Jubu I. (a ukončil tak definitivně existenci římské republiky). Tradice ovšem spojuje monumentální stavbu s bitvou, v níž roku 202 př. n. l. porazil Scipio Africký spolu s numidským náčelníkem Massinissou Hannibala. Tato porážka Kartaginců ukončila druhou punskou válku (a předznamenala osud Kartága).
Nocleh v pětihvězdičkovém hotelu v Kajruvánu.
4. března 2027
Cesta do království oliv
Snídaně v hotelu v Kajruvánu, prohlídka města, odjezd do El Džemu a dále do Sousse.
El Džem, starověký Thysdrus, patřil ve 2. a 3. století k nejbohatším městům římské Afriky. Jeho prosperita spočívala především na výrobě a obchodu s olivovým olejem, který představoval jeden z hlavních exportních artiklů provincie. Bohatství místních elit umožnilo vznik monumentálních veřejných staveb, jejichž měřítko překvapuje v kontextu celého římského světa. Thysdrus je zároveň připomínkou období, kdy severní Afrika patřila k hospodářskému jádru impéria a její města soupeřila s nejvýznamnějšími centry Středomoří.
Dominantou lokality je amfiteátr vybudovaný v první polovině 3. století. Náleží k největším dochovaným stavbám svého druhu a představuje jednu z nejlépe zachovaných římských monumentálních staveb vůbec. Během prohlídky se seznámíme s architekturou amfiteátru, s organizací gladiátorských her i se společenskou reprezentací městských elit, které podobné stavby financovaly. Navštívíme rovněž muzeum mozaik, jehož sbírky dokumentují vysokou úroveň soukromých výtvarných investic v podmínkách římské Afriky.
Dnešní Sousse se ve starověku nazývalo Hadrumetum a patřilo k nejstarším městům severní Afriky. Jeho počátky sahají do fénického období. Díky výhodné poloze na pobřeží si město udrželo význam v punské, římské i islámské době. Za římské vlády představovalo důležitý přístav a obchodní centrum, zatímco ve středověku se stalo jedním z opěrných bodů obrany proti útokům z moře.
Prohlédneme si opevněné okrsky ribat a kasbu, významné památky rané islámské vojenské architektury, které názorně ukazují organizaci pobřežní obrany v době formování islámského Maghrebu. V archeologickém muzeu se zaměříme na sbírku římských mozaik, patřící k nejvýznamnějším v Tunisku. Historické jádro města nabídne příležitost sledovat proměnu antického městského prostoru v klasickou medinu islámského období.
Nocleh v pětihvězdičkovém hotelu v Sousse.
5. března 2027
V podzemních palácích
Snídaně v hotelu v Sousse, odjezd přes Bullu Regii do Testouru.
Málokterá lokalita římské Afriky poskytuje tak plastický obraz každodenního života provinčních společenských elit jako Bulla Regia. Město vzniklo jako numidské sídlo a po začlenění do římské říše se proměnilo v prosperující regionální centrum. Největšího rozkvětu dosáhlo mezi 2. a 4. stoletím, kdy zde vznikly rozsáhlé obytné komplexy pro místní dobře situované obyvatele.
Proslulost lokality spočívá především v unikátních „podzemních vilách“. Obytné prostory byly částečně zahloubeny pod úroveň terénu, což umožňovalo (a dodnes umožňuje) zmírnit důsledky letního vedra a vytvořit příjemnější mikroklima. Tento architektonický princip představuje mimořádně zajímavou adaptaci římské architektury na severoafrické podmínky. Naše prohlídka zahrne nejvýznamnější domy s bohatou mozaikovou výzdobou, jakými jsou tzv. Palác Amfitrité, Palác lovu a Palác rybolovu (nejkrásnější mozaiky odtud byly přeneseny do Muzea Bardo v Tunisu). Uvidíme rovněž zbytky fóra s Apollonovým chrámem, divadlo a raně křesťanskou baziliku i další veřejné stavby. Zdejší lázně měli občané k dispozici dříve nežli v italských Pompejích. Lokalita poskytuje jedinečný pohled na každodenní život, reprezentaci a estetické preference pozdně antické společnosti.
Město Testour připomíná jednu z nejzajímavějších kapitol novověkých dějin Tuniska. Bylo založeno andaluskými muslimy vyhnanými ze Španělska po dokončení reconquisty a následných perzekucích morisků. Přistěhovalci si s sebou přinesli stavební tradice, řemeslné dovednosti i kulturní zvyklosti, které zde vytvořily svébytné prostředí.
Během prohlídky se zaměříme na urbanistickou strukturu města a na architektonické prvky připomínající iberský původ jeho obyvatel. Testour představuje jedinečný doklad kulturní migrace a přenosu středomořských tradic mezi Evropou a severní Afrikou.
Nocleh ve tříhvězdičkovém hotelu v Testouru.
6. března 2027
„Tuniské Pompeje“
Snídaně v hotelu v Testouru, odjezd do Douggy a odtud návrat do Tunisu.
Dougga, antická Thugga, vznikla jako numidská pevnost a současně snad i jako sídlo berberských vládců. Její charakter určila konfigurace terénu, kterému vévodí k jihu se svažující skalní plošina. Po římském záboru se zde postupně vyvinulo prosperující municipium, využívající výhodné polohy na cestě z Kartága do Thevesty. Opuštění lokality v pozdějších staletích způsobilo, že většinu původních struktur nepřekryla novější zástavba a město se dochovalo v mimořádně intaktní podobě.
Dougga představuje nejucelenější soubor římské městské architektury v severní Africe. Navštívíme centrum s fórem, Kapitolem, monumentální kašnou a chrámy zasvěcenými Saturnovi, Augustovi a Merkurovi. Zdejší divadlo vzniklo mezi lety 166-169 n. l. a představuje ryze římský typ uzavřené divadelní budovy, popsaný u Vitruvia. Z několika lázní jsou nejlépe patrné Liciniovy termy a soukromé Lázně Kyklopů vynikající důvtipným kanalizačním systémem. Pozůstatky obytných čtvrtí s dalšími veřejnými budovami umožňují rekonstruovat fungování antického města téměř v celé jeho složitosti. Mimořádnou pozornost si zaslouží Libyjsko-punské mauzoleum, jeden z nejvýznamnějších předřímských monumentů Maghrebu a vzácný doklad helénistických vlivů v severní Africe. Bylo vybudováno na přelomu 3. a 2. století př. n. l. jako honosná hrobka pro Atabana, syna numidského kmenového náčelníka Jepmatatha. Nápisová deska (dnes v Britském muzeu v Londýně) obsahuje texty ve féničtině a libyjštině. Lokalita umožňuje sledovat proces romanizace a soužití numidských, punských a římských kulturních tradic.
Nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Tunisu.
7. března 2027
Svět římských mozaik, punských bůžků a řeckých efébů
Snídaně v Tunisu, odjezd do Národního muzea na předměstí Bardo.
Národní muzeum Bardo není pouhým archeologickým muzeem, ale jedním z klíčů k pochopení celého kulturního dědictví Tuniska. Instituce vznikla v bývalém paláci posledního tuniského beje a její sbírky ji řadí spolu s Egyptským muzeem v Káhiře ke dvojici nejvýznamnějších archeologických kolekcí severní Afriky. Setkávají se zde nálezy z Kartága, Douggy, Bully Regie, Sousse, El Džemu a z dalších míst navštívených i nenavštívených během našeho putování.
Světovou proslulost získalo muzeum díky své mimořádné sbírce římských mozaik. V jejich ikonografii se odráží celý duch pozdně antické společnosti: mytologie, lov, zemědělství, divadlo, filozofie i reprezentace bohatých vlastníků venkovských statků. Vedle mozaik budeme věnovat pozornost také pravěkým a punským sbírkám, raně křesťanským památkám a islámskému umění. Samostatný oddíl je věnován nákladu antické obchodní lodě, která se někdy kolem roku 100 př. n. l. potopila u přístavu Mahdie, fénického Kothonu. Nález z roku 1907 zahrnuje sochařsky zdobené hlavice sloupů, reliéfy z chrámu v Pireu u Athén, stovky keramických předmětů a úchvatné helénistické bronzy. Návštěva Barda představuje souhrn snad všech témat, s nimiž jsme se setkávali na jednotlivých archeologických lokalitách.
Odpoledne individuální program nebo možnost odpočinku. Nocleh v Tunisu.
8. března 2027
V uličkách a na tržištích arabského Tunisu
Snídaně v hotelu v Tunisu, poté odchod na pěší prohlídku starého města.
Tunis převzal po úpadku blízkého Kartága roli regionálního centra a důležitého přístavu. Arabské, andaluské, osmanské i evropské vlivy zde vytvořily mimořádně bohatou kulturní krajinu.
Navštívíme tuniskou medinu, její tržiště a paláce Dar Hussein a Dar Ben Abdallah, které patří k nejvýznamnějším ukázkám městské aristokratické architektury osmanského období. Zaměříme se na dispozici tradičního městského domu, výzdobu interiérů i na společenskou reprezentaci tuniských elit. Projdeme i méně navštěvované části medíny a budeme sledovat urbanistické principy islámského města, fungování náboženských nadací (waqfů), organizaci jednotlivých čtvrtí i proměny městského prostoru v průběhu staletí. Závěrečný den nám nabídne možnost zasadit antické dědictví do širšího rámce dlouhodobého vývoje severoafrické společnosti.
Nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Tunisu.
9. března 2027
Po snídani v hotelu v Tunisu transfer na letiště a odlet z Tunisu v 17:15 hodin přes Paříž do Prahy. Předpokládaný přílet do Prahy ve 22.40 hodin.
Cena 59 750 Kč pro členy Uměleckého klubu, Klubu přátel GHMP, Klubu přátel Stavitelů katedrál a Klubu Academia a cena 60 400 Kč pro ostatní zájemce zahrnuje letenku včetně tax do Tunisu a zpět (pravidelná linka letecké společnosti Air France), letenka zahrnuje 1 zavazadlo na odbavení do nákladového prostoru do 30 kg, jedno příruční zavazadlo do 8 kg nepřesahující rozměry 56 x 45 x 25 cm, odbavení na odbavovací přepážce a základní studené nápoje během letu, veškeré náklady spojené s autobusovou přepravou v Tunisu, místního průvodce, který bude cestovat společně se skupinou rovnou z Prahy, 5x ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Tunisu s polopenzí, 2x ubytování s polopenzí v pětihvězdičkovém hotelu v Kairouanu, 1x ubytování ve tříhvězdičkovém hotelu v Testouru s polopenzí, 1x ubytování v pětihvězdičkovém hotelu s polopenzí v Rabatu (pokoj pro 2 osoby s koupelnou a WC).
Dále je v ceně zahrnuto zdravotní a cestovní pojištění, místní taxy, osobní audio-guide systém a výklad historika umění.
V ceně jsou rovněž zahrnuty vstupy do: Bardo Museum, el Jem, Cartago, Makthar, Thuburbo Majus, Monuments in Kairouan, Dougga a Bulla Regia.
Příplatek za jednolůžkový pokoj činí 7 830 Kč.
Pojištění storna zájezdu lze sjednat za příplatek 1 340 Kč.
Další vstupné nutno uhradit z vlastních prostředků (doporučená částka včetně osobní útraty je 200 EUR). Cena nezahrnuje částku za místní MHD.
Částku na spropitné za služby 70 EUR vybere průvodce na srazu na letišti.
Zájezd je koncipován pro maximální počet 30 klientů.



