Rakouská císařovna Alžběta se zapsala do dějin města Vídně na několika místech, která je dodnes možno navštívit. Jako manželka císaře Františka Josefa I se tato panovnice z rodu Wittelsbachů stala rakouskou císařovnou. Místem svatby byl kostel Augustiniánů ve Vídni v roce 1854, a stříbrnou svatbu pak oslavil císařský pár ve Votivním kostele, postaveném jako dík za záchranu Františka Josefa při nepovedeném atentátu. Císařovna Alžběta byla osobou excentrickou, která se nikdy nesžila s vídeňským dvorem.

Její záliba v romantických představách o Maďarech a sebestředný zájem o svoji vnější podobu, zcela pohltil její život. Vynikající jezdkyně a milovnice řeckého umění se vzdalovala místu panování svého manžela a dětství svých dětí. Její osud byl od roku 1889 poznamenán tragickou smrtí korunního prince Rudolfa, a rovněž její vztah k císaři je možno pokládat za odtažitý. Složitý a pestrý život ukončila roku 1898 ruka vraha při nástupu na parník v Ženevě. Dnes je císařovna Alžběta pokládána za jednu z osob spojených s Vídní, romantické pojetí jejich osudů se promítá i do literárních a filmových děl. Do jaké míry je dnešní zájem, ne nepodobný zájmu o hvězdy mediálního prostředí, reálný, není možno jednoznačně říci. Co je pouhou legendou a co je historickou skutečností musíme hledat pod nánosem legend, palácových historek a vzpomínek služebnictva.

Pravdou však zůstává, že některá místa spojená s životem císařské rodiny a císařovnou Alžbětou jsou dodnes význačnými památkami na dobu druhé poloviny 19. století a mají své místo v dějinných výtvarného umění.
Prvním takovým místem jsou některé prostory v Hofburgu s dodnes zachovanými interiéry, dokládajícími život na dvoře v devatenáctém století. Dalším místem, které je možno s císařovnou spojovat, je hradní zahrada s Theseovým chrámkem v řeckém stylu. Stavba, a kdysi zde umístěná socha od Canovy je sice starší, ale legenda praví, že to bylo oblíbené místo císařovny v zahradě u Hofburgu.
V Lainzské oboře je pak tzv. Hermova vila, která byla pro císařovnu postavena jako dárek od jejího manžela v letech 1882 – 86. Spolu s oborou a malým parterem u domu je to pěkná ukázka novorenezanční stavby podle plánů Karla Hasenauera, s dekoracemi od Gustava Klimta a Hanse Makarta. V budově jsou zachovány místnosti, které císařovna obývala, včetně tělocvičny a pompejských pokojů. Do jaké míry byla stavba stejně oblíbeným místem jako Achillova vila na Korfu, můžeme dnes jen tušit Alžběta dům užívala necelých dvanáct let.
Místem, které je spjato s osudem Císařovny Alžběty je i votivní kaple u kostele sv. Františka z Assisi. Tato stavba, započatá v roce 1898 podle plánů architekta Viktora Luntze, byla stavěna dlouhých deset let, a až v roce 1908 byla dokončena votivní kaple zasvěcená Alžbětě Durynské, která je i památníkem zavražděné císařovny. Interiér byl proveden v secesním duchu, s odkazy na císařskou kapli v Cáchách a stavby porýnského románského slohu. Kapli vyzdobenou mozaikami navštívil František Josef I v roce 1913.

Program zájezdu:

Odjezd z Prahy v sobotu 20. června v 7.00 hodin z autobusového nádraží Roztyly stanoviště č. 7, příjezd do Vídně kolem 11.00 hodin, návštěva prostor tzv. Sissi muzea v Hofburgu, následně procházka královskou zahradou a odjezd kolem 14.00 hod do obory v Lainzu. Zde prohlídka Hermovy vily a v 17.00 hod odjezd ke kostelu sv. Františka z Assisi a zde prohlídka votivní kaple, dle možností otevření. Odjezd z Vídně v 18.00 hodin, příjezd do Prahy kolem 23.00 hodin, dle průjezdnosti silnic.

Cena 1 070 Kč pro členy Uměleckého klubu, Klubu přátel Academia, Klubu přátel Stavitelů katedrál a Klubu přátel GHMP, pro ostatní zájemce 1 270 Kč. Cena zahrnuje dopravu zahraničním autobusem, odborný výklad a osobní audio-guide systém. Cestující je povinen sám uzavřít pojištění, především pojištění léčebných výloh v zahraničí. Vstupné do objektů, muzeí a galerií nutno uhradit z vlastních prostředků (výdaje asi 15 Eur).