Přestože se naše země začala ucházet o zastoupení v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO až po roce 1989, může se v současnosti vykázat čtrnácti oficiálně uznanými „divy světa“, což řadí Česko v poměru k rozloze státu a počtu obyvatel mezi skutečné památkové velmoci. Za některými z nich, a nejen za nimi, směřuje tento víkendový zájezd do míst známých jen zdánlivě. Program připravil prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., specialista v oboru výtvarného umění a kulturní historie.


Žďár nad Sázavou
Bývalý cisterciácký klášter
„Fons Beatae Mariae Virginis“ (Studnice Blahoslavené Panny Marie) založený v roce 1252 Bočkem z Obřan a osazený řeholníky z opatství Pomuk (Nepomuk) v jihozápadních Čechách. V předbělohorském období komunita prakticky zanikla a k jejímu obnovení došlo až v roce 1639. Největší kulturní rozkvět zažil klášter v první polovině 18. století pod vládou opata Václava Vejmluvy, který zde založil rytířskou akademii a k přestavbě celého areálu jakož i hospodářských a sakrálních staveb na žďárském panství přizval významné umělce včetně architekta Jana Blažeje Santiniho a sochaře Řehoře Thényho. Barokní „zlatý věk“ Žďáru symbolicky ukončil tragický požár v roce 1737. Dobrovolná sekularizace opatství v roce 1784 znamenala víceméně ránu z milosti. Velkolepá opatská bazilika se stala farním chrámem a klášterní objekty užívali k obytným a hospodářským účelům postupně členové různých šlechtických rodů. V době první československé republiky získala Žďár jako zbytkový statek Eleonora Clam-Gallasová, provdaná za Zdenka Radslava Kinského. Rodině Kinských byl po roce 1989 zámek s příslušenstvím v restituci navrácen.

V rámci prohlídky Žďáru navštívíme postupně Muzeum nové generace, zajímavou a originálně řešenou multimediální expozici zaměřenou na dějiny kláštera a na barokní kulturu, a instalaci Barokní umění ze sbírek Národní galerie v Praze s díly Lucase Leopolda Willmanna, Paula Trogera, Franze Antona Maulbertsche, Petra Brandla, Ferdinanda Ignáce Brokofa a dalších významných umělců.

Naše pozornost bude dále náležet opatskému chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, velkolepé raně gotické stavbě přebudované podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Hlavní oltář zdobí raná plátna Lucase Leopolda Willmanna.

Vrchol pobytu ve Žďáru bude představovat krátká pouť na Zelenou horu s kostelem sv. Jana Nepomuckého. Jedinečná Santiniho architektura, považovaná za vrcholný projev tzv. barokní gotiky, vznikla mezi lety 1719–1721.

Brno

Jurkovičova vila v Žabovřeskách, zásadní dílo secesní architektury z roku 1906. Slovenský architekt Dušan Jurkovič vybudoval svůj rodinný dům na tehdejší brněnské periferii jako stavbu, která v sobě spojuje tehdy nejmodernější prvky vilové architektury vídeňské (Josef Hoffmann) a německé (Olbrichova umělecká kolonie v Darmstadtu) a současně navazuje na oblíbené anglické vzory. Pro Jurkovče je charakteristické použití folklórních prvků jak v exteriéru, tak i uvnitř domu. Vila je dokonale zasazena do přírodního prostředí na úbočí tzv. Wilsonova lesa. Součást prohlídky tvoří expozice věnovaná architektovu životu a tvorbě.

Vila Stiassni, situovaná uprostřed obrovské zahrady v tzv. Masarykově čtvrti v brněnské čtvrti Pisárky, leží poněkud ve stínu slavnějšího domu Tugendhatových. Vznikla přitom ve stejné době (dokončena v roce 1929), její stavebníci byli s rodinou Tugendhatů v přátelských vztazích a náklady na výstavbu zřejmě rozpočet na dílo Mieseho van der Rohe přesahovaly. Autorem střídmé konstruktivistické architektury byl architekt Ernst Wiesner, zatímco interiér v konzervativním „zámeckém“ stylu navrhl vídeňský projektant Franz Wilfert.

Pavilon Anthropos leží v pisáreckém parku na břehu Svratky. Stavba podle návrhu architekta Evžena Šteflíčka byla dokončena v roce 1962 a dnes hostí jedinečnou expozici zaměřenou na nejstarší dějiny lidstva, spravovanou Moravským zemským muzeem. Ikonickým exponátem je rekonstrukce mamuta v měřítku 1:1, kterou nechal pro Výstavu soudobé kultury v roce 1928 pořídit Karel Absolon s finančním přispěním průmyslníka Tomáše Bati.

Program zájezdu:

Odjezd z Prahy v sobotu 17. října v 6.00 hodin z autobusového nádraží u stanice metra Roztyly – stanoviště č.7, příjezd do Žďáru nad Sázavou, prohlídka areálu zámku, Muzea nové generace, Barokní galerie a chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Následně krátká cesta na Zelenou horu s kostelem sv. Jana Nepomuckého. Po ukončení prohlídky Žďáru přesun do Brna, ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu v centru města, večeře zajištěná v hotelu.

V neděli 18. října po snídani dle aktuální situace návštěva Jurkovičovy vily, Vily StiassniPavilonu Anthropos. Odjezd z Brna v 17.30 hodin, předpokládaný příjezd na autobusové nádraží Praha – Roztyly ve 20.15 hodin, dle průjezdnosti silnic.

Cena 2 650 Kč pro členy Uměleckého klubu, Klubu přátel Academia, Klubu přátel GHMP a Klubu přátel Stavitelů katedrál, pro ostatní zájemce 2 870 Kč. Cena zahrnuje dopravu zahraničním autobusem, ubytování se snídaní a večeří ve čtyřhvězdičkovém hotelu v centru Brna (pokoj pro 2 osoby s WC a koupelnou; příplatek za jednolůžkový pokoj činí 700 Kč), odborný výklad a osobní audio-guide systém. Za příplatek 150 Kč lze sjednat pojištění storna zájezdu. Vstupné do objektů, muzeí a galerií nutno uhradit z vlastních prostředků.