Program koncipovala PhDr. Václava Kofránková, Ph.D.

Podunajská nížina byla vždy bránou do střední Evropy. Města Györ, Ostřihom, Székesfehérvár/Stoličný Bělehrad a Šoproň mají vesměs keltské a římské kořeny a pestré dějiny, spjaté s pobyty uherských králů i s vpády Tatarů a Turků. Slavný benediktinský klášter Pannonhalma je významnou památkou UNESCO. Na hradě Visegrád se ve 14. století odehrála schůzka středoevropských panovníků, která je dnes symbolem středoevropské spolupráce, ale sousedství s Uhry v minulosti nebylo příliš klidné. Západní pohled na Maďary byl vždy směsicí nedůvěry k jejich etnické jinakosti a fascinace jejich barvitou kulturou.

Program zájezdu:

Ve čtvrtek 7. září v 6:00 odjezd z Prahy z autobusového nádraží u stanice metra Roztyly – stanoviště č.7. Po poledni příjezd do kláštera Pannonhalma. Slavný benediktinský klášter, zapsaný na seznamu UNEsCO, byl založen v 10. století údajně na místě, kde se podle legendy při své misijní cestě s mnichy usadil sv. Vojtěch. Historicky nejvýznamnější částí stavby je kostel s románsko-gotickou kryptou. Vznosný chrám nabízí cenné předměty uměleckého řemesla a působivou sochařskou výzdobu. Středověká křížová chodba a rajský dvůr jsou nepřístupné, protože klášter je stále funkční. Pannonhalma, která vlastní obsáhlý archiv a barokní knihovnu, patří k největším symbolům křesťanských Uher. Po prohlídce přejezd do nedalekého města Györ (Ráb). Na místě dnešního města stálo původně keltské oppidum, později tábor římské legie. Na jeho troskách vznikla avarská pevnost, kterou v 8. století dobyl Karel Veliký. Sv. Štěpán tu založil biskupství s katedrálou. Město utrpělo za nájezdu Mongolů v r. 1241, později ho obsadili Turci. Mnoho staveb pochází z doby obnovy po tureckém záboru. K nejzajímavějším památkám patří biskupský palác (mj. gotická Dóczyho kaple) se zbytky staršího hradu, barokně přestavěná katedrála s pokladnicí a cennou gotickou Herdeváryovou kaplí (gotický relikviář s ostatky sv. Ladislava a další práce), zbytky středověkého opevnění, Mariánský sloup a několik barokních pomníků. Po prohlídce města ubytování a nocleh ve čtyřhvězdičkovém hotele v Györu.

V pátek 8. září dopoledne Visegrád. V romantické krajině nad ohybem Dunaje byl ve 13. století postaven strážní hrad, který se v roce 1335 stal dějištěm jednání tří středoevropských panovníků. Jan Lucemburský, uherský král Karel Robert z Anjou a polský král Kazimír III. z rodu Piastovců zde uzavřeli významnou mírovou smlouvu. Král Matyáš Korvín později Visegrád honosně přestavěl a učinil z něj důležité sídlo i státní vězení, v němž pobýval valašský vévoda Vlad III. Tepes (zvaný „Drákula“). Hrad byl v roce 1543 dobyt Turky a následnou devastaci zakončil v 18. století Leopold I., jenž nechal zlikvidovat zbytky pevnosti, která se mohla stát úkrytem uherských vzbouřenců. Po archeologickém průzkumu a rekonstrukci je přístupná tzv. Šalamounova věž a renesanční nádvoří bývalého královského paláce. Po prohlídce přejezd do města Ostřihom – návštěva Hradního vrchu se zbytky královského paláce a hradní kaplí z 12. století, arcibiskupské baziliky s chrámovou pokladnicí a muzea křesťanského umění (Keresztény múzeum). Lokalitu už ve 4. století před n. l. osídlili Keltové. Římané zde ve 2. století n. l. založili pevnost Solva Mansio, v níž pobýval císař Marcus Aurelius. Současný název (Osteringum) dali místu Frankové, kteří zde měli nejvýchodněji položený opěrný bod své říše. Po příchodu Maďarů se zde usídlili Arpádovci, na jejichž hradě se v roce 975 narodil budoucí král sv. Štěpán. V roce 1001 zde bylo založeno arcibiskupství. Po vpádu Mongolů v r. 1241 uherští králové přesídlili do Budína a město přešlo pod správu arcibiskupů. Současná podoba je výsledkem barokní přestavby, která město v 18. století obnovila po téměř 200 let trvajícím tureckém záboru. Po prohlídce návrat do Györu, zde nocleh.

V sobotu 9. září dopoledne a odpoledne Székesfehérvár (Stoličný Bělehrad). Jedno z nejstarších uherských měst má keltské a římské kořeny. Podle pověstí bylo prý v 10. století sídlem praotce Arpáda. Záhy po roce 1000 se stalo korunovačním městem uherských panovníků a korunovační obřady zde probíhaly až do roku 1527. Tvář města silně poznamenaly turecké zábory (1543–1601 a 1603–1688), po nichž muselo být v průběhu 18. století barokně obnoveno. Navštívíme národní památník s mauzoleem a údajnou tumbou krále Štěpána I., barokní biskupskou katedrálu (mezi relikviemi je lebka sv. Štěpána) a Muzeum sv. Štěpána (Szent István Király muzeum). Po prohlídce města se přesuneme k blízkému archeoparku Gorsium, jednomu z nejvýznamnějších muzeí římského osídlení v Maďarsku. Po prohlídce cesta do Šoproně, zde nocleh.

V neděli 10. září dopoledne Sopron (Šoproň). Město kdysi leželo na Jantarové stezce a dodnes těží z výhodné hraniční polohy. Navzdory exponované lokalitě se městu jako zázrakem vyhnuly válečné katastrofy, díky čemuž můžeme obdivovat půvabné uličky s gotickými či renesančními domy a paláci. Symbolem města je slavná požární věž na Hlavním náměstí. Mezi další významné památky patří barokní sloup Sv. Trojice, románsko-gotický „Kozí kostel“ (zasvěcený P. Marii), gotický kostel sv. Michala a dvě středověké synagogy. Podle časových možností lze navštívit Lisztovo muzeum. Po prohlídce města odjezd do Prahy, návrat cca ve 22:00 hodin, dle průjezdnosti silnic.

Cena zájezdu:

Cena 6760 Kč pro členy Uměleckého klubu, Klubu přátel GHMP, Klubu přátel Stavitelů katedrál a Klubu Academia, pro ostatní zájemce 7140 Kč. Cena zahrnuje dopravu zahraničním autobusem, 2x ubytování se snídaní ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Györu a 1x ubytování se snídaní ve tříhvězdičkovém hotelu v Šoproni (dvoulůžkové pokoje s příslušenstvím), veškeré autobusové transfery, kompletní zdravotní a cestovní pojištění, osobní audio guide systém a odborný výklad. Vstupné nutno uhradit z vlastních prostředků (výdaje asi 50 eur). Příplatek za jednolůžkový pokoj činí 2100 Kč. Pojištění storna zájezdu je možné sjednat za příplatek 290 Kč za osobu. V ceně není zahrnuta městská taxa.