Výlet do doby, kdy renesance přicházela z Drážďan a Vratislavi. Na sever od Liberce se nachází město Frýdlant, kdysi středisko panství a posléze i hlavní město vévodství, které patřilo Albrechtovi z Valdštejna. Na výhodném místě nad řekou Smědá vznikl ve středověku hrad patřící nejprve Ronovcům a později Biberštejnům a postupně byl z gotického hradu měněn na zámecké sídlo.

Největší změnu pak objekt zaznamenal z panství Redernů, kteří zhodnotili celý kraj svým hospodařením a využíváním místních možností území v blízkosti sousedních zemí Lužice a Slezska. Redernové za zhruba 70 let zhodnotili nejen panství, ale i město a do kraje definitivně vnesli nové umění – renesanci. Vrcholným dílem je pak jejich náhrobní epitafia v poboční kapli kostela Povýšení Sv. Kříže. Dalším majitelem zámku byl Albrecht z Valdštejna, který povýšené vévodství Frýdlantské se sídlem v Jičíně držel až do své smrti v Chebu. Dalším majitelem byl rod Gallasovský posléze Clam-Gallasovský, který byl posledním aristokratickým vlastníkem zámku. Stavební činnost tohoto rodu dokončila vývoj stavby a umístěním rodových sbírek zde byla otevřena v roce 1801 jedna z prvních muzejních expozic u nás. Zámek kromě Spaziových renesančních úprav skrývá i kapli Sv. Anny a jeho konečná podoba je sjednocena novorenesančními úpravami. Kuriozitou jsou bastiony ostrých hran, postavené v době, kdy byl na sklonku třicetileté války zámek obsazen Švédy.

Redernové nechali postavit ve farním kostele dva náhrobky, nejprve náhrobek připisovaný Hansi Waltherovi z let 1565-66 a v letech 1605-10 tzv. Redernské mausoleum od Gerharda Hendrickse s trojicí monumentálních bronzových soch Melchiora z Redernu slavného turkobijce, Kateřiny z Redernu, rozené Šlikové, a syna válečníkova – Kryštofa z Redernu.  Tento monument, za téměř 40 000 zlatých, je ve střední Evropě dílem naprosto mimořádným.

Nedaleko Frýdlantu se nachází staré poutní místo v Hejnicích. Již od středověku je zde uctívána soška Panny Marie nazývaná Sličná matka. Ze středověkého kostela zůstal jen zlomek, který byl zahrnut do dnešní stavby. Rozvoj poutního místa nastal po získání panství Gallasovským rodem. Ke kostelu byli povoláni jako duchovní správci františkáni, pro které byl v letech 1692-96 postaven klášter. Stavební činnost vyvrcholila po roce 1721, kdy byla zahájena stavba nového chrámu. Jako autor je uváděn Fischer z Erlachu. V josefinských dobách bylo poutní místo uzavřeno, klášter byl zrušen, a k obnově dochází až kolem roku 1900, kdy je opraven kostel a doplněna je i jeho výzdoba. Výmalba byla dílem Andrease Grola až v roce 1906, v kostele pak z původního vybavení zůstala malířská výzdoba iluzivních oltářů a některá sochařská díla. Zajímavostí je i historický polní oltář z majetku Valdštýnů.

Program zájezdu:

V sobotu 18. května odjezd z Prahy z autobusového nádraží u stanice metra Roztyly – stanoviště č.7 v 8.00 hod. Příjezd do Frýdlantu kolem 10.00 hodin, prohlídka zámku (velký okruh) a jeho sbírek. Po prohlídce odjezd do města a prohlídka památek v kostele Nalezení sv. Kříže.

Přestávka na oběd a prohlídka centra města (radnice, solnice a měšťanské domy). Kolem 14.00 hodin odjezd do Hejnice a zde prohlídka chrámu a jeho výzdoby.  V případě dostatku času odjezd do historických lázní Libverda a zde po prohlídce centra a kávové zastávce odjezd do Prahy, příjezd kolem 19.00 hodin do Prahy na Roztyly, dle průjezdnosti silnic.

Cena 720 Kč pro členy Uměleckého klubu, Klubu přátel Academia, Klubu přátel Stavitelů katedrál a Klubu přátel GHMP, pro ostatní zájemce cena 770 Kč, cena zahrnuje dopravu zahraničním autobusem, výklad historika umění a osobní audio guide systém. Vstupné nutno uhradit z vlastních prostředků.